Články autora
Tahle myšlenka přišla někdy v září, ještě když jsem byla v ČR. Říkala jsem si, že bych měla najít prostor, kde bych se mohla udělat setkání s českými přáteli a když se to povede, tak začít tvořit setkání s lidmi, kteří o to budou mít zájem. Nejsem člověk, kterej by někomu chtěl dělat průvodce, ale co mě baví je ukazovat svoje...
Už velmi dlouho tenhle paradox pozoruju, protože oba názory můžou být pravdivý a dokážou lidi vést do extrémů. Jedni nečekané situace vyhledávají a můžou jít až za hranu bezpečnosti, druzí kvůli strachu na cestu ani nevyrazí. Jako u všeho, extrémy nejsou ideální a když se do extrému dostaneme, bylo by fajn z něj co nejdřív zmizet. Střed je na místě i tady. Já nečekaný situace miluju...
Před pár týdny jsem řešila, jak zůstat se svými sledujícími v kontaktu i přesto, že jsem chtěla na týden co nejvíc odhodit mobil. Pálilo mě to asi 2 dny, než přišel nápad na zpomalovací výzvu! 🤩 Obsah jsem si předtočila dopředu a pak už jen každý den s lidmi sdílela, jak výzvu plním já. Bylo to něco absolutně přirozenýho a vždycky jsem...
Tyyyyy vole, tak to je zase jízda! 😅 To si takhle letíš do ČR a máš jen 2 plány – Healing festival a týden s neteřema. Najednou je měsíc pryč, za 14 dní chceš odlétat, ještě ses nezastavila a ani nezastavíš. Teda…kecám… Dopřávám si podstatně víc odpočinku, než tomu bylo kdy dřív, ale čas mezi těmi odpočinky je taaaaak inteznivní, že...
Dlouhý roky jsem jsem hledala sparing parťáky na cesty a byla naštvaná, když se mnou nikdo nechtěl nebo nemohl jet, ale když došlo na téma sólo cestování, vždycky jsem říkala, že to není pro mě. Měla jsem pocit, že sdílené zážitky jsou lepší, že bych si neměla s kým povídat a že cestovat ve více lidech je prostě nejlepší varianta. Teď...
Mně by vůbec nenapadlo, že něco takovýho dělám, ale před mým stěhováním jsem si všimla, že mi to říká čím dál víc lidi. Takový to: „No jo, jenže pro takovýho životního pankáče jako seš ty, je prostě stěhovačka brnkačka, to se nedá srovnávat s normálníma lidma!“ 😁 A já k tomuhle teď chci něco říct… Myslím, že se tady...
Jsem stále ve fázi hledání bydlení a chtěla bych vám tady říct o tom, jak to jde, nejde, a proč vlastně ještě nebydlím. Plácli jsme si na jeden úžasnej domeček, kterej byl jen 10 minut pěšky od oceánu a 10 minut pěšky do centra. Byla jsem z toho mega nadšená a čekala na smlouvu. S majiteli bylo všechno domluvený, věděli, že jsem z ČR a že tu...
Joooo, tak je to konečně tady! To, na co jsem se celý 3 měsíce těšila úplně nejvíc, se teď děje. Jsem zpátky u oceánu, zpátky doma. 🤩 Úplně nejvíc jsem se těšila na to, až uvidím oceán…ani ne tak cestou autobusem z letiště, ale z těch míst, který už dobře znám. Z hostelový terasy, z centra Icodu, z cesty na pláž. To jsou prostě...
Sedím v mý oblíbený kavárně v Praze a i když je můj měsíc v ČR jeden velkej logistickej projekt, tak vím, že jsem správně. Že jsem přesně tam, kde mám být, i když mě myšlenky často tahaj už na Tenerife. Ale to ještě pár týdnů počká! Teď jsem tady a dosedám. Jsem mega šťastná, že můžu vidět svý blízký, probrat jejich životy...
Nemůžu tomu uvěřit, ale tenhle článek píšu už zase z Mexika, z hostelu, kam jsem letos 9.2. přiletěla a odkud zítra, 31.3. zase odletím zpět do Evropy. Uteklo to neskutečně, zážitků na několik dalších životů, zkušeností jakbysmet, splněn jeden obrovskej sen a další se pomalu stává skutečností. A já říkám jen jedno velký WAU! Však víte, letět sem se mi na jednu...
Jana Zemanová
