Proč vlastně ještě nebydlím

Jsem stále ve fázi hledání bydlení a chtěla bych vám tady říct o tom, jak to jde, nejde, a proč vlastně ještě nebydlím. Plácli jsme si na jeden úžasnej domeček, kterej byl jen 10 minut pěšky od oceánu a 10 minut pěšky do centra. Byla jsem z toho mega nadšená a čekala na smlouvu. S majiteli bylo všechno domluvený, věděli, že jsem z ČR a že tu nemám pracovní smlouvu a se vším byli v pohodě. Až do tý chvíle, než přišli s tím, že požadují zajištění přes banku. A to mi v bance co? Neschválej! Neb tu nemám pracovní smlouvu 😁

A tak přišlo veliký zklamání. Nebudu lhát, už jsem se tam viděla bydlet a v hlavě už měla nakoupený všechny ty důležitosti, co by z domku udělaly domov. Už jsem se viděla, jak si beru tenisky, vylezu z domu a rovnou můžu běhat, protože je u domu jedna z mála dlouhých, relativně rovných cest bez velkých kopců. No … tak nic. Jedeme dál 🙈

Realiťačka, se kterou svý bydlení řeším, z toho byla taky krapet naštvaná a měla pocit, že mi musí sehnat bydlení ideálně do druhýho dne. A tak mi s touto špatnou zprávou volala rovnou i to, že se odpoledne jedeme podívat na další byt, který pro mě našla. Btw. mít svoji realiťačku, která mě vyzvedne vždycky u hostelu je prostě pecka! 😁 Moc se spolu nasmějeme, i když jí občas nerozumím a i když jí rozumím, tak často neumím odpovědět.

A jakej byl ten byt? Obrovskej! Jeho velikost mě nejdřív mega zaujala, ale později mi přišlo, že bych se tam ztrácela. Polovinu místností bych nepoužívala, takže to byl pro mě nesmysl (i z toho důvodu, že cena byla přes můj budget – i když za ten velkorysej prostor adekvátní). Realiťačka byla z bytu mega nadšená a když jsem jí řekla, že ne, vůbec to nechápala. Moc se jí nedivím, protože byt v centru na pěší zóně ve velikosti určitě přes 150 metrů čtverečních přeci musí bejt sen pro každýho. No ne pro mě 🤣

A tak jsme si řekly, že jedem dál a uvidíme. Druhý den mi posílala video z naprosto krásnýho, světlýho, zrekonstruovanýho bytu s dvěma ložnicema, dvěma terasama, kde jedna měla výhled na město a trochu i na oceán. Tentokrát si už určitě myslela, že to je stoprocntně ono. Protože ještě k tomu všemu byl 100 EUR pod mým maximálním budgetem. A já jí do toho zase hodila vidle 🙈 Proč? Protože ten byt byl prostě vysoko. Byl kousek od hostelu, ve kterým bydlím, a já se každej den utvrzuju, že chci bydlet prostě níž.

Proč? Protože je tam večer zima 😁 A někdy i přes den. A když seběhnu dolů do centra, tak je to fakt znatelný rozdíl – nahoře na mikinu, dole na tričko. A já jsem se nepřestěhovala k oceánu proto, abych mrzla někde na větrné hůrce. Takže jsem realiťačku pochválila, že už to skoro máme, jen to pojďme posadit cca o 200 výškových metrů níže. Myslím, že kdybych stála vedle ní, stoprocentně by mě zabila 🤣

Může se to zdát, že jsem vybíravá, náročná, že nevím, co chci … ale já naopak přesně vím, co chci. A přesně takovej byt si tady taky seženu. A i když to teď píšu celý jako sranda proces, tak věřte, že není. Je to náročný ve všech směrech, protože už je to skoro půl roku, kdy nemám svý bydlení, žiju „v batohu“ a téměř nemám svůj vlastní prostor. Ale vím, proč to dělám. Ne pro byt, kterej nevyužiju a nemá hezkou koupelnu, ne pro byt na kopci 45 minut pěšky od pláže. Ale pro byt, kterej bude perfektní.

A co to znamená „perfektní“?

Byt s 2 ložnicema, po rekonstrukci, s terasou/balkónem a výhledem na oceán. A když ve výhledu budou i palmy, bude to super bonus. Byt, kterej leží maximálně ve 200 m n. m. a vejde se do mýho budgetu. Realiťačce jsem napsala, že vím, že takových moc nebude, ale že mě stačí jeden 😁 Mám tady někoho z realit? Chtěli byste se mnou spolupracovat? 😅 Já si teda myslím, že říct co nejpřesnější specifikaci je vlastě to nejlepší, protože se vzájemně nebudeme zdržovat nesmyslnýma prohlídkama a půjdeme na jistotu. Tak držte palec, ať to dopadne co nejdřív! 🤩

A moudro za závěr? Čím víc specifikujeme svá přání, tím rychleji a přesněji se můžou vyplnit. Já v to věřím a příště, až tady budu psát, přiložím fotku ze svého balkónu/terasy! ✨